Tis červený

Tis červený (taxus baccata, taxus communis) Je nejenže jedovatý, ale ve volné přírodě označený za silně ohrožený a chráněný zákonem. Osobně jsem jej potkal jedině na místech, kde byl určitě kdysi vysazen lidmi, byť třeba před několika sty lety. Jde o keř, a použít slovo vytrvalý tak trochu nevystihne fakt že tis žije i přes 300 let. Obvykle mívá několik kmenů, kára je načervenalá, šupinatá. Kvete v březnu či dubnu drobnými kvítky na všech větvičkách (viz foto), květy dozrají v semeno obklopené červenou bobulkou, která jako jediná z celého keře není jedovatá. (ale ta semena jedovatá jsou) To, že je neopadavý, snad nikoho u jehličnanu nepřekvapí. Jak jsem již naznačil, býval a je vysazován člověkem, kdysi pro své dřevo, ze kterého se dělaly například luky a lučiště kuší, dnes pro okrasu v parcích. Ostatně vzpomínám, jak jsme jako děti ty kuličky pojídali, bez ohledu na paní učitelku, která tvrdila, že se otrávíme. Nestalo se tak, takže opravdu nejsou jedovaté.