Netýkavka nedůtklivá

Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je jednoletou 30-120cm vysokou rostlinou rostoucí po skoro celém území našeho státu. Má šedě ojíněnou sklovitou přímou lodyhu, z níž vyrůstají kopinaté listy. Květ je žlutý, její jméno pochází z toho, že po dozrání je plod velice citlivý, a při slabém doteku vystřelí svá semena do okolí. Roste ve vlhčích oblastech, hlavnš podél břehů, v lužních lesích, mokřadech, roklích. Dříve se používala i k léčení, je pouze mírně jedovatá.

Vratič obecný

Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je vytrvalou asi metr vysokou bylinou, s tmavozeleným nahoře větveným stvolem z něhož vyrústají přisedlé listy. Stvol je zakončen trsy žlutých květů. Roste poměrně hojně na pasekách, rumištích, poděl cest, v příkopech. rostliny obsahuje více účinných látek ale nejvíce je v ní thujonu. (To je hlavní součást klasického absintu, toho co rozpouštěl mozek) Má i léčivé účinky, jelikož však účinná dávka je velice blízká dávce smrtelné, používá se pouze zevnějšku těla.

Zimolez obecný

Zimolez obecný (Lonicera xylosteum) je bohatě větvený, 1-3m vysoký opadavý keř. Má chlupaté mladé větva a stopky květů. Roste ve světlých lesích, na svazích, často je pěstován a pak ponechán zplanět. Po čechách roste docela hojně. Z květů se stávají malé červené bobulky, jež jsou podle některých pramenů jedovaté, a podle některých jen nejedlé. (ale zkoušet asi nedoporučeno.)

Pryšec obecný

Pryšec obecný (Euphorbia esula) patří mezi vytrvalé rostliny z čeledi pryšcovitých jež zahrnuje asi 250 druhů. Podle patřičné literatury jde o bylinu vysokou 25-110cm (teda, ten metrový bych chtěl potkat) s kopinatými listy. Kvete v červnu a červenci, roste na loukách, podél cest, v příkopech a na náspech an slunných stanovištích. Mléko rostliny způsobuje na pokožce puchýře, a obsahuje krom několika alkaloidů napříkjlad i gumu. Po požití nasleduje nepravidelná srdeční činnost, křeče a blouznění.

Hlaváček jarní

Hlaváček jarní (Adonanthe vernalis) je jedovatou rostlinou z čeledi pryskyřníkovitých, v čechách je chráněný zákonem. Je vytrvalou bylinou vysokou mezi deseti a padesáti centimetry, s jediným květem na vrcholu lodyhy. Květ je žlutý, a kvete v dubnu a květnu. Jají listy mají zajímavý tvar, neboť rostou v trsech, a jsou dosti úzké (do 1 mm) Prostě celá bylina vypadá dvině, a nikdo normální by ji nejedl. Roste na stráních, loukách a v borových lesích. Jedovatý je nejvíce stonek a listy, při otravě je potřeby vyvolat zvracení a přivolat lékaře.

Čičorka Pestrá

Čičorka pestrá (Coronilla varia) je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých. Má dlouhou obvykle poléhavou lodyhu dlouhou až dva metry. Listy vyrůstají po párech na samostatném řepíku, květ je složen z asi dvaceti okvětních lístků v barvě mezi fialovou a bílou. Roste skoro všude od nížin po podhorské oblasti, na lukách, stráních náspech, podél lesů a cest.. Obsahuje několik alkaloidů, obecně však patří mezi méně jedovaté rostliny. (ale větším množstvím by bylo nepochybně možno se otrávit)

Barvínek menší

Barvínek menší (VInca minor L.) je vytrvalou plazivou bylinou s dřevnatícími až 80cm dlouhými stonky. Květy modrofialové s pěti okvětními lístky vyrůstají z úžlabiny u listů. Roste na vlhkých a bohatých půdách v lesích listnatých a občas i jehličnatých. Nevyhovuje mu kyselá půda. Často taká roste na hřbitovech, u zdí, v parcích a tak. Otravy barvínkem sice nebyly zaznamenány, ale obsahuje asi 50 různých alkaloidů.

A hele.

Kytička. pěkná, roste si tady. já jí ochutnám, když tak pěkně vypadá (voní, kvete). To je ideální přístup k tomu jak se otrávit. Opravdu rostlin jedovatých (nebo alespoň těch po kterých vám bude špatně) je všude dost. A vtipálek co někde u lesa zdlábne vraní oko namísto borůvek, ten pojede záchrankou na státní útraty. Takže nejezte co neznáte. Pokuste se zjistit co všechno ve vašem okolí je jedovaté. Pokud máte děti nebo zvířata tak Musíte mít jistotu že se nedostanou k žádné květině, stromu ani keři co by byl schopen je oddělat. (Mám kamaráde ve španělsku, a ten tam má kocoura co každý den žere ibišek. Kocour pobíhá, jeho zorničky jsou roztažené přes celé oko, ale je v pohodě, má rauš.)

Bolehlav

Celým jménem Bolehlav Plamatý (conium maculatum) je rostlinou jedno až dvouletou, vysokou až do 2,5m, vzdáleně se podobající bolševníku. Trojůhelníkovité listy mají až 50cm, stvol je rýhovaný, s fialovými skvrnami. bílé květy. Roste na hnojištích, podél cest a na dalších teplých místech. Jeho (latinské) jméno je odvozeno od řeckého slova smrt. Celá rostlina je smrtelně jedovatá. Při podezření otravy je nezbytné co nejrychleji vyprázdnit žaludek a přivolat lékaře.

OLEANDR

Krásná rostlina, k níž se i u nás může mlsný kůň někdy dostat. Obsahuje jed oleandrin, který působí stejně jako lék digitalis, což je silný prostředek na povzbuzení srdeční činnosti. Rostlina sama může způsobit podráždění zažívacího traktu, srdeční arytmii a dokonce i šok, vedoucí k úhynu. Někteří koně uhynou zcela bez příznaků, u jiných se objeví kolika, srdeční poruchy.
Pomoci mohou minerální oleje, léky na srdce spolu s doplňkovou podpůrnou léčbou. Oleandr je velmi nebezpečný, protože otrava má téměř vždy tragický důsledek, a to stačí požití 30-40 lístků. Naštěstí jsou lístky dost hořké a proto je koně moc nevyhledávají.

otrava

Pokud hovoříme o jedovatých rostlinách, máme vždy na mysli takové rostliny, jejichž některá část může způsobit otravu. K otravě může dojít po požití této části nebo poté, kdy se jí člověk dotkne. Jedovaté rostliny mohou vyvolat následující reakce. Mohou mít uspávací účinek, mohou způsobit podráždění pokožky, sliznice, vyvolat dočasné ochrnutí, křeče, průjem, pocit nedostatku kyslíku a v některých případech mohou způsobit i smrt.

deti

Každý, kdo má děti, sní o zahradě, kde by si děti mohly v klidu a bezpečí hrát. Podniká různá bezpečnostní opatření, s rozmyslem volí plot a má-li děti mladší šesti let, rozhodně si do zahrady nepořizuje rybníček.
Někdy však zapomínáme na to, že nebezpečné mohou být i některé rostliny. Děti se mohou zranit o ostré části rostlin jako trny a ostny ostružin, růží, akácií či se mohou říznout o trávy. A pak jim může hrozit i otrava.
Existuje malý počet rostlin, o kterých se všeobecně ví, že jsou jedovaté, například nechvalně známý bolševičník. Každoročně navštíví mnoho lidí lékaře s podezřením na otravu i jinými jedovatými rostlinami.

seznam dalsich kytek

Aronovité: aglaonema, dieffenbachie, filodendrony, kala, monstera, scindapsus, spatiphyllum, syngonium, toulitka (Anthurium)
Aralkovité: aralka (Aralie), břečťan (Hedera), dizygotheca, fatshedera, scheffera
Pryšcovité: Euphorbia milli, kroton (Codiaeum), vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima)
Fíkovníky: ficus benjamina, ficus Elastica
Všechny kapradiny
Ostatní: agave, aloe, azalky (Rhododendron), brambořík (Cyclamen), durman (Datura), hortenzie (Hydrangea), hvězdník (Amarylis), chryzantémy, libora (Lantana), mučenka (Passiflora), muškát (Pelargonium), oleandr (Nerium), řemenatka (Clivia), sporýš (Verbena), tenura (Sanseveria), voskovka (Hoya)

Tchýně Obecná

Tchýně Obecná (Megerus Maximus)roste běžně po celém světě. Obvykle vyrůstá hned po svatbě, před ní se obvykle maskuja za druh maminka milá. Jedovatá je obvykle celá, nedotýkat se doporučeno

Stulík žlutý

Stulík žlutý (Nuphar lutea) je vytrvalá vodní bylina z čeledi leknínovitých. Jeho tlustý oddenek se plazí v bahně na dně, listy na 30-45cm dlouhé čepeli jsou oválné, plovoucí na hladině. Květ o průměru 4-5cm, žlutý až žlutooranžový kvete v červnu až srpnu. Roste v stojatých nebo pomalu tekoucích bahnitých vodách, je poměrně necitlivý k znečištění vody. Občas se podobně jako leknín pěstuje pro ozdobu. Celá rostlina je jedovatá.

Stulík žlutý

tulík žlutý

Konvalinka vonná

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) je vytrvalá 10-30cm vysoká rostliny z čeledi liliovitých. Má podlouhlé, eliptické listy, z nichž vyrůstá stvol s pravidelně rozmístěnými bílými zvonkovitými květy. Roste na kyselých půdách v listnatých i smíšených lesích, s oblibou na pasekách. Všechny části rostliny jsou toxické, nejvíce čerstvé květy.

Ďáblík bahenní

Ďáblík bahenní (Calla palustris) je vytrvalá 15-30cm vysoká bylina s plazivými oddenky dlouhými kolem půl metru a drobnými bělavými květy. Obvykle roste v okolí lesních túní, u slepých ramen řek, poblíž rašelinišť a u močálů. Pokud ve vodě, tak do hloubky maximálně cca 20cm. Jedovatá je celá rostlina, nejvíce však oddenky. Otrava se projevuje pálením v ústech, zvracením, zánětem jazyka hrtanu a sliznic až celkovým kolapsem. Je rostlinou ze zákona chráněnou.

Oměj pestrý

Oměj pestrý (Aconitum variegatum) je vytrvalá 30-200cm vysoká bylina s přímou lodyhou a řapíkatými listy. Kvete modře od července do září, roste v lužních lesích a roklích, preferuje půdu dosti vlhkou. Obsahuje akonitin, což je jeden z nejprudších rostlinných jedů, smrtelnou dávkou může být již několik gramů kořene. JEho lidový název (vlčí mor) pochází z dob minulých, kdy byli masem otraveným právě šťávou z oměje tráveni vlci. Je zákonem chráněnou vzácnou rostlinou.

Narcis bílý

Narcis bílý (narcissus poeticus) je krásně bíle kvetoucí rostlina rostoucí z cibulek a kvetoucí v dubnu a květnu. Patří mezi narcisovité rostliny, prakticky všechny jejich druhy pocházejí z bílých narcisů rostoucích původně ve středozemí. Od cibule po květ je celá rostlina jedovatá, otrava se projevuje zvracením a úproným průjmem.