Kapraď samec

Kapraď samec, (Dryopteris filix-mas) je rostlinou z čeledi kapraďovitých (jak překvapivé, že?) . Ono vůbec, kapraďovité rostliny jsou vývojově velmi staré, pokrývaly zemi již v dobách, kdy tu kráčeli dinosauři, koneckonců pozůstatky tehdejších (obřích) kapradin se zachovaly ve formě uhlí. (Spolu s dalšími rostlinami, plavuněmi a obřími přesličkami) Jde o rostlinu rozmnožující se výtrusy, nemá květy, nemá hlavní stvol. Jen dlouhé řapíky se střídavými listy. U tohoto druhu kapradí je dálka jednotlivých řapíků až cca 1,5 metru. Roste v převážně stinných a vlhkých lokacích, běžně v lesích, na jejich okrajích, v křoví. Je značně hojné. Dříve se užívalo i v léčitelství (například proti parazitům) potřebné dávkování je ale nejisté, mohl se relativně snadno otrávit celý pacient.

Dymnivka plná

Dymnivka plná (corydalis solida) je vytrvalá, relativně nízká (max 30 cm) rostlina, s dlouze řapíkatými, 3 četnými listy a bílými nebo fialovými květy v hroznu. Kvete asi od března do května, plody jsou tobolky se semeny. Obsahuje směs asi 20ti alkaloidů, jež jsou poměrně nebezpečné, protože mohou způsobit celkové "ztuhnutí" organismu (katalepsii) a navíc snižují srdeční činnost. Zkrátka rostlinka sice krásná, ale nevhodná k ochutnávání.

Kokrhel luštinec

Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus) má docela zajímavé jméno, protože základem je slovo rhinos, čili nos. Jmenuje se tedy po latinsku vlastně nosatec, protože pysky jeho květů opravdu připomínají řádně zahnutý nos. Jinak jde o rostlinu jednoletou, s přímou lodyhou velmi rozdílného vzrůstu. Podle podmínek asi od deseti cm až skoro metr. Lodyha je většinou nafialovělá, nebo přímo fialová, chlupatá. Listy mají zubaté okraje a celkově jsou podobné listům kopřivy, avšak jsou delší a užší. Kvete od května do července žlutými květy, jichž je v květním hroznu něco mezi deseti a dvaceti. Roste vzácně na loukách, mezích a podél cest. Je slabě jedovatý.