Čemeřice zelená

Čemeřice zelená (Helleborus viridis) je jednou z nemnoha rostlin dovezených z jižní ameriky, jež u nás velice vzácně zplaněly. Prakticky ji nepotkáte jinak, než vzrostlou ze zplanělých příbuzných. Jde o rostlinu vytrvalou, vysokou 20-40cm, s listy na řapíkách podobných listům konopí. Kvete v období od Února do dubna, čili by se dalo říci že velmi časně, její květy jsou sametově zelené barvy, což je opravdu neobvyklé. Celá rostlina je smrtelně jedovatá.

Orsej jarní

Orsej jarní (Ficaria verna) je jednou z mnoha malých vytrvalých bylin se zeleným listem a kopretině podobným žlutým květem. Má ráda stinější místa, vlhká a klidná. Louky, okraje polí a případně samotné listanté lesy. Už samotný údaj, že jejího odvaru bylo používáno k léčbě hemeroidů naznačuje, že je k jídlu značně nevhodná.

Ideologie

Moderními mýty jsou ideologie.Víme to o nich, ale stále je akceptujeme. Proč? Ideologie přežívají pouze proto, že je stále, ukotveni vnitřně v mýtu, vyžadujeme. A také jistě proto, že představují médium moci. Nepřežívají dále jako spouštějící sloučeniny vnější identifikace s vnitřní touhou po smyslu života, která je konečným derivátem vývoje od nějaké první kulturní formy, jež začala vysvětlovat svět. Nepřežívají jako dynamický projev civilizačního vývoje. Přežívají proto, že nic lepšího než je a jimi definovanou pluralitní demokracii nemáme…

Každý liberál nebo dialektik se urazí, pokud ho budeme porovnávat s mýtickým člověkem. Přesto mají tolik společného. Vesměs soudíme o mýtech, že jsou primitivní, protože nevycházejí ze hmatatelných a hlavně ověřitelných faktů. Mýtus nám symbolizuje něco, co jsme překonali a co můžeme vnímat pouze jako relikt, spíše atavismus. Je to jakýsi princip vývoje, který je společný jak pro ontogenezi, tak pro fylogenezi. Když se dítě vyvíjí, vnímá svůj vývoj jako překonávání určitých etap. Každý pokrok je vnímán jako vývoj k nějakému vyššímu stadiu existence a překonané stupně nebo jejich připomínka (mladší děti) bývají posuzovány odmítavě jako něco překonaného.

Takhle se díváme na mýtus. Nevidíme v sobě část lidí, kteří žili před (pouhými) pár tisíci let uzavřeni do kruhu mýtického myšlení. Považujeme je, stejně jako rostoucí děti sebe sama před pár lety, za někoho úplně jiného, než jsme nyní. Považujeme se za odlišné tvory, které od sebe přece odděluje tak velká časová hranice. Stejně jako děti si neuvědomujeme, že to, čím jsme byli před pár (tisíci) let je naší součástí, a to determinující součástí. Že to, co považujeme za cizí a překonané, tvoří kostru toho, za co se považujeme nyní – za, sexuálně nebo civilizačně, vyspělé osobnosti. Mýtická (skutečná) kostra určuje tvar, který vidíme v odraze zrcadla nebo světa. Ten nám poskytuje stejný zdroj identity, jako zrcadlo samo. Pod vším tím civilizačním nánosem se skrývá onen primitiv(dítě), který má velký podíl na všech zásadních rozhodnutích, jež v životě činíme.

Jírovec maďal

Jírovec maďal (Hippocastanum vulgare, kaštan koňský) je stromem o výšce asi 30 metrů, a průměru kmene i metr až dva. Má veliké složené listy na dlouhém řapíku, květy vykvétají na latách na větvích, kvete v květnu, květy mají bílou barvu. Plody jsou ostnaté tobolky s několika kaštany uvnitř. Roste? U nás poměrně běžně, naprostá většina stromů však byla sázena člověkem. Používá se k léčení, ale při větších dávkách (nebo delším užívání) je vše ze stromu jedovaté. Na druhou stranu, třeba plody naložené v lihu jsou výborné k mazání bolavých kloubů, naraženin atd..

Blín černý

BLín černý (Hyoscyamus niger) je žláznatá, chlupatá asi metr vysoká odporně páchnoucí bylina, která s oblibou roste podél cest či na rúzných rumech, skládkách a podobně. Má rovnou chlupatou lodyhu, přízemní listy jsou řapíkaté a vejčité, lodyžní jsou zubaté. Celá rostlina obsahuje množství látek, které jí činí smrtelně jedovatou, vyhýbejte se mu.

Pieris květnatá

Pieris květnatá (Pieris floribunda) je asi 3 metry vasoký neopadavý listnatý keř. Listy eliptické, květy na koncích větví ve formě dolú visícich obrácených zvonků. Je poměrně jedovatá, a to celá rostlina, jedy se mohou dokonce i pylem přenést do medu ale skoro nikdy v toxických dávkách. Původně pochází z USA, ale pro svou ozdobnost se dováží a pěstuje, snad niokde zatím nestihla zplanět.

Dymnivka bobovitá

Dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia) je vytrvalá hlíznatá rostlina z čeledi zemědýmovitých. Je to rostlinka malá, maximální vzrůst je asi 25cm, a ani s její jedovatostí to není zas až tak příliš horké, je jen poměrně slabě jedovatá, nic ve stylu jedlá jen jednou. Květy se tvoří v horznu, listy jsou dělené na dlouhém řapíku. Kvete zhruba od března do května, roste v křovinách, nebo v listnatých či smíšených lesích.

Krabilice mámivá

Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulentum) je jednoletou rostlinou z čeledi okoličnatých. Dorůstá výšky až okolo metru, lodyha je přímá, podélně rýhovaná, jsou na ní fialové skvrny a je chlupatá. Ostatně, dalo by se říct, že se celá rostlina značně podobá bolehlavu. Roste v lesích, na pasekách, v zanedbaných zahradách, preferuje stinná stanoviště. Smrtelně jedovatá

Překvapení

Tak jsem se rozhodl zařadit nějakou tu filizofickou vložku, protože nevím jak vás, ale upřímně, při dělání tohoto blogu mě překvapilo zjištění, jak často je nějaká naprosto normální, známá rostlinka smrtelně jedovatou. Opravdu mě to přesvědčilo, že není vhodné v přírodě jíst nic jiného, než to co známe, protože bychom se jinak mohli opravdu moc a moc divit.

Krtičník hlíznatý

Krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) je vytrvalá, 40-130cm vysoká rostlina z čeledi krtičníkovitých. Má čtverhranou lodyhu, a na ní listy podobné kopřivovým. Malé, hnědočervené květy se skládají na koncích lodyhy v koncový hrozen. Roste ve vlhčích stinných lesích, na zamokřené či bahnité půdě. Obsahuje mnoho různých alkaloidů, při malých množstvích (a hlavně většinou používaná zevněú je rostlina léčivá, působí protizánětlivě. Větší množstvíé způsobí zvracení, průjem atd..

Dřišťál obecný

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je opadavý, trnitý keř o výšce asi do 3m. Listy jsou eliptické, barva větví je šedá. V období od dubna do května kvete drobnými žlutavými kvítky. Roste na okrajích lesů, křovin, na stráních, většinou na chudých půdách. Je poměrně rozšířený. Celá rostlina je jedovatá.

Bažanka vytrvalá

Bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) označovaná též někdy bažanka lesní. Jd eo vytrvalou, asi 15-40cm yvsokou bylinu z čeledi pryšcovitých, rostoucí obvykle na stinných humózních půdách, často podél břehů. Lodyha je přímá, nevětvená, listy se nacházejí v její horní půlce. Kvete v dubnu až květnu, žlutozelenými lístky. Je to rostlina spíše mírně jedovatá. (Používala se i v lékařství, ale dnes ja považována za příliš nebezpečnou pro tyto účely.)

Kolotočník ozdobný

Kolotočník ozdobný (Buphthalmum speciosum) je vytrvalá, až 2m vysoká rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Lodyha je přímá, v horní části lehce rozvětvená, chlupatá. Listy srdčité, na spodní části chlupaté. Kvete od června do srpna žlutohnědými květy. Roste podél vody, na mýtinách, v příkopech. Pozor, u citlivých lidí již jen dotek vyvolá alergickou reakci.

Čilimník černající

Čilimník černající (Cytisus nigricans) je polokeřem o výšce až dva metry. Listy tříčlenné, chlupaté, větve chlupaté nebo holé. Vytváří v období od května do srpna hroznovité žluté květy. Roste obvykle na okrajích lesů, či příme ve světlých lesích, na kamenitých svazích, poél cest. Rostlina má mírně jedovaté účinky, jaké však přesně obsahuje alkaloidy nikdo nezkoumá.

Hlaváček jarní

Hlaváček jarní (Adonanthe vernalis) je vytrvalou, vzácnou rostlinou. Je zákonem chráněný. Roste na travnatých i kamenitých stráních a v borových lesích. Dává přednost kyprým půdám. Je vysoký 10-50cm, jeho listy vypadají spíše než jako list jako chlupaté zelené kuličky. Kvete v dubnu až květnu, květ má žlutou barvu. Je jedovatý natolik, že byly zaznamenány i případy smrti dětí, jež se jím otrávili.

Brugmansie stromová

Brugmansie stgromová (Datura arborea) je tropickou rostlinou. Ve své domovině v jižní americe strom, u nás je to asi 3m vysoký keř. Má střídavě rostlé, široké, chlupaté listy. Květy jsou bílé zvonky o velikosti 10-20cm. Kvete v období od června do října. Neroste planě, pěstuje se na vybraných slunečných místech jako okrasná rostlina. Je jedovatá prakticky shodně s durmanem.

Kokořík vonný

Kokořík vonný (Polygonatum odoratum) je vytrvalou bylinou z čeledi liliovitých. Má 15-50 cm, střídavé vejčité listy na hranatém stonku. Kvete v květnu a červnu, květy vyrůstají po jednom z úžlabí listů, jsou visící dolů, válcovité asi 2cm dlouhé, a mají bílou barvu. Roste ve světlých smíšených nebo borových lesích, případně v křovinách. Obsahuje podobné jedy jako konvalinka, ale je tak chuťově odporný, že málokdo zvládne sníst dost na otravu silnější než "je mi opravdu zle".

Trávnička obecná

Trávnička obecná (Armeria vulgaris) je vytrvalá bylina, o výšce asi 20-60 centimetrů. Má přímou lodyhu, pouze přízemní listy, květy jsou růžové, občas bílé. Kvete v období od Května do Září. Kromě toho, že je mírně jedovatá tak je také velmi vzácná a zákonem chráněná.

Zemědým lékařský

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis) je jednou z našich jednoletých jedovatých rostlin. Tedy, jako obvykle, ve velice malých množstvích se používá k léčení, ale ve větších je jedovatá. Jde o bylinu vysokou asi 10-50 cnetimetrů, s rovnou lodyhou a řapíkatými listy. Kvete v květnu až září, květenství je hrozen, květní lístky jsou řůžovo červené. Roste na suchých, kyprých půdách na polích, v parcích a zahradách. SMrtelná otrava u člověka nebyla zaznamenána, avšak problémy způsobit může.

Jaterník trojlaločný

Jaterník trojlaločný, (Hepatica nobilis) je nízká, vytrvalá bylina. Z jednoho kořene vyrůstá několik stvolů s květy, kvete modře. Listy má přízemní a trojlaločné. Roste od nížin do podhůří, ve vlhkých a stinných lesích. Je jen slabě jedovatý, používá se v léčitelství.

Dymnivka bobovitá

Dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia) je rostlinou o velikosti do 25 centimetrů, vytrvalou. Má dlouze řapíkaté listy, a na konci lodyhy vykvétá 1-8 fialových květů. Vyrůstá z malé hlízy. Kvete v březnu až květnu, Roste ve smíšených a listnatých lesích a v křovinách, vyhovují mu skoro všechny typy půd. Někde je docela hojný, jinde zcela chybí. Obsahuje slabě jedovaté alkaloidy, otravy byly pozorovány jen u zvířat.

Orlíček obecný

Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) je vytrvalou pryskyřníkovitou bylinou vysokou asi 30-70 cm. Má přímou, větvenou chlupatou lodyhu, listy přízemní i na lodyze. Kvete namodrale v červnu a červenci. Roste v řídkých lesích, na pasekách a loukách. Jeho jedy způsobují potíže s decham a srdcem, křeče a bolesti hlavy. Otrava zvířat nebyla nikdy zaznamenána. (zvířata se mu pečlivě vyhýbají.