Trnovník akát

Trnovník akát (Robinia pseudacacia) je mezi jedovatými rostlinami zvláštní tím, že je to strom, nikoliv květina či keř. Jde přitom o strom poměrně urostlý, až 30 metrů výšky, se šedavou, často značně rozbrázděnou kůrou. Listy mají dlouhý řapík, z něhož vyrůstá několik párů vejčitých lístků. Z úžlabí listů vyrůstají obvykla dva trny, někdy však chybí. (proto trnovník) Kvete od května do července bílými květy, uspořádanými v převislém hroznu dlouhém i 20 cm. Akáty rostou v lesích, parcích, tvoří stromořadí podél cest.. Často pěstován jako okrasný, postupem času však u nás dokonale zdomácněl. Celý strom s vyjímkou květů je jedovatý, otravy se projevují bolestmi a zažívacími obtížemi. Poskytuje velmi kvalitní dřevo, proto se často používá jako stavební dříví.

Užanka lékařská

Užanka lékařská (Cynoglossum officinale) je rostlinou dvouletou. V prvním roce vytváří pouze přízemní růžici listů, v roce druhém z ní vyrůstá větvená, chlupatá lodyha o délce (výšce) 30-90 cm. Přízemní listy jsou eliptické na dlouhém řapíku, na dolní části lodyhy podobné, menší, na horní pak jsou listy kopinaté přisedlé. KVěty jsou filaové až postupně přehází v červenohnědé, kvete od května do července. Roste podél cest, na skalách, v lomech, náplavech řek. Lze ji potkat spíše v nižších teplejších polohách, ojediněle až na pahorkatině. Jak již sám název napovídá, jedná se o rostlinu léčivou, používanou však ve formě obkladů, ne vnitřně, to by pak léčila víceméně vše a jednou provždy. (obrázek ponechán tak jak byl nalezen, věřím že aotur by se nezlobil.)

Rulík zlomocný

Než se pustíme do rulíku, dovolím si napřed přidat ještě obrázek minule popisovaného vraního oka. A nyní tedy: Rulík zlomocný (atropa belladona) je rostlinou vytrvalou, dorůstající výšky až 150 cm. KVete od července do srpna, a to hnědofialovými či zelenými květy zvonkovitého tvaru. Plodem jsou velké černé bobule. Listy jsou veliké, vejčitého tvaru, květy v ůžlabí listů. Roste na pasekách, v listnatých i jehličnatých lesích a na jejich okrajích. Je poměrně rozšířený, údajně se jím u nás otráví tolik lidí co všemi ostatními jedovatými rostlinami dohromady. Alkaloidy v něm obsažené pů.sobí na nervovou soustavu, otrava se projevuje zrychleným tepem a stavem podobným opilosti. Pro dítě jsou smrtelné již 3-4 bobulky, dospělý přežije asi 3* více.

Vraní oko čtyřlisté

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia L.) patří do čeledi liliovitých. Je to skoro k nevíře, že jeho příbuznými jsou tak pěkné květiny jako je modřenec, konvalinka nebo dnes již velmi vzácná a chráněná lilie zlatohlávek, ale je to tak. Vraní oko sice listy může poněkud připomínatzmíněnou konvalinku, pečlivější pozorovatel však snadno odliší, že listy rostou na poměrně silné lodyze rozložené křížem proti sobě, zatímco listy konvalinky rostou přímo od země.Květ má vraní oko nenápadný, zato když odkvete, plně opravňuje názevrostliny - ze čtyřlístku listů zírá skutečně jako zlovolné oko. Vzhled poněkud odpudivý, jakoby varovný.A právem, protože tato kulička, podobou připomínající přerostlou borůvku, je nesmírně jedovatá. Její podobnost z lesní pochoutkou stála v minulosti mnoho dětských životů. Dítě v lese spatřilo velkou zralou bobuli, mělo ji za extra pěknou borůvku, pozřelo...Dál snad ani nepokračovat, po pozření přijdou bolesti a velmi těžká smrt. Dnes snad již k takovým případům nedochází nebo velmi ojediněla, ale přesto - vraní oko a jeho zlovolné účinky by měl každý znát

Kýchavice černá

Kýchavice černá (Veratrum nigrum) je vytrvalou rostlinou dorůstající výšky asi 60-120 cm. Má chlupatý poměrně tlustý dutý stonek, listy jsou lysé, tvarem podobné listům jitrocele. Květy (kvete v červenci a srpnu) jsou purpurové až tamvofialové, a páchnou po shnilém ovoci. Roste velmi vzácně na pasekách či v světlých lesích. Obsahuje značné množství alkaloidů, usušená, rozdrcená na prášek vyvolává záchvaty kýchání, pozřená vyvolává krvavé průjmy, rozšířené zorničky, problémy s dechem až smrt. Jde o kriticky ohrožený druh. (A řečeno poctivě, jestli vyhyne tak žádná škoda, hezké to neni, jedovatá potvora..)

Kolotočník ozdobný

Kolotočník ozdobný (Telekia speciosa) je vytrvalá rostlina o výšce až asi 2m. Má přímou lodyhu, v horní části slabě větvenou. Listy jsou srdčité s vroubkovaným okrajem, horní jsou přisedlé, dolní řapíkaté. Hnědožluté květy jsou tvarově podobné kopretinám, kvetou od června do srpna. Původně pochází z jižní a východní Evropy, k nám dovážená jako ozdovná, ráda zplaňuje podél vodních toků a na lesních mýtinách. Obsahuje látky jež vyvolávají alergické reakce, při pozření pravděpodobně zažívací obtíže.